ECHOOO

Žila: 1729 -1796

Milenci: asi 25 doložených, ve skutečnosti zřejmě minimálně jednou tolik.

Zajímavost: svým milencům dávala plat a povyšovala je do funkcí.

Pozdější zhýralá panovnice Kateřina Veliká byla pokřtěna jako Sofie Frederika Augusta. Byla by zřejmě zcela nevýznamnou princeznou maličkého německého Anhaltsko-zerbstského knížectví, kdyby si ji v roce 1744 ruská carevna Alžběta I. Petrovna (1709 — 1762) nevybrala jako manželku pro svého synovce Petra (1728 — 1762). Určí ho totiž jako dědice ruského trůnu. Kateřina nevěří svým očím — má se najednou stát nejmocnější ženou velké říše! Učí se vše, co bude potřebovat, i když její kultura je té ruské velice vzdálená. Konvertuje k pravoslaví, třebaže jí toto náboženství nic neříká, a nechává se přejmenovat na Jekatěrinu Alexejevnu.

O rok starší manžel má pro ni pochopení a stanou se přáteli. Časem se ale začnou od sebe vzdalovat — Petr se zdá ctižádostivé ženě příliš infantilní. Potomek dlouho nepřichází. Ukáže se, že Petr není schopen pohlavního styku kvůli zúžené předkožce. Teprve v roce 1752 podstoupí jednoduchou operaci a manželství je naplněno. To už ale Kateřina prožívá první aférky. Až roku 1754 se jim narodí syn Pavel (1754 — 1801). Jenže nejspíš není Petrův! Otcem je pravděpodobně buď hrabě Sergej Saltykov (1726 — 1765), nebo budoucí polský král Stanislav August Poniatowski (1732 — 1798), který se na trůn dostal právě díky Kateřině II. Na svět přijde ještě dcera Anna Petrovna (1757 — 1759), ale ta brzy zemře.

Kateřina by ráda děti vychovávala, ale carevna Alžběta jí je odebere a smí je vídat jen občas. A tak se celé dny nudí ve svých komnatách, neboť s manželem už se odcizili. Šlechtické bály a hostiny ji brzy přestanou bavit a stále častěji se uchyluje do náruče milenců. 5. ledna 1762 umírá carevna a manžel Kateřiny se ještě téhož dne stává carem Petrem III. Vládnutí si ale moc neužije — už v červenci téhož roku přichází o život při hádce s důstojníky, kteří ho střežili po jeho zatčení během státního převratu 29. června 1762! Trůn je volný a Kateřina se chopí své příležitosti. Doprovázena kněžnou Daškovovou vtáhne do Petrohradu v čele gardy v důstojnické uniformě. Dámská revoluce je úspěšná! S největší pravděpodobností nechá zabít dlouho vězněného cara Ivana VI. (1740 — 1764) a už jí v cestě na trůn nic nebrání.

 

Kateřina je nesmírně schopná, obratná a populární politička. Dopisuje si s osvícenci, porazí Turecko, potlačí pomocí armády povstání kozáků, připojuje k říši Krym. Ale v soukromí se mění v nevázanou dračici. 

Kateřina II. (mnoho portrétů velké carevny, video)

Milencům dává stálý plat 10 000 rublů měsíčně a povyšuje je do funkce generálního adjutanta. Celkem se v této „oficiální funkci" vystřídá 21 mužů! Prvním stálým milencem ovdovělé Kateřiny se stane gardový důstojník Grigorij Grigorjevič Orlov (1734 — 1783). Carevna mu nechá postavit honosný zámek a splní mu, co mu na očích vidí.

Jen jednu jeho žádost neustále odmítá — jeho žádost o ruku. Není pro ni dost urozený a celá garda na něj žárlí. Carevna ví, že bez její podpory se neobejde. Po 10 letech, roku 1772, ho ve funkci generálního adjutanta vystřídá bezvýznamný důstojník Alexej Vasilčikov. A pak přichází osudový muž, ošklivý, jednooký, ale charizmatický Grigorij Alexandrovič Potěmkin (1739 — 1791). Nejprve spolu intimně žijí, později už jen spolupracují. Potěmkin jí dokonce vybírá celou řadu dalších milenců. Posledním se v roce 1789 stává 221etý poručík jízdní gardy Platon Zubov (1767 — 1822), se kterým si užívá už coby 60letá žena! Jejich vztah vydrží až do smrti Kateřiny.

 

 

Největší svůdnice na trůnech I., Valeria Messalina (19. 2. 2010)

Největší svůdnice na trůnech III., Alžběta I. Anglická (22. 2. 2010)

Největší svůdnice na trůnech IV., Markéta z Valois (25. 2. 2010)