ECHOOO

Píše se rok 1352. Kněz stoupá po schodech chrámu v aztéckém hlavním městě Tenochtitlánu. Hned za ním jdou čtyři další knězi a vedou dnešní oběť, mladého muže. 

Nebrání se. Ví, co ho čeká. Na vrcholu už je připravena obětní plošina. 

Po obou jejích stranách planou ohně. Kněz pozdvihne obě ruce k nebi a spojuje se tak s bohy. Odříkává přitom rituální modlitbu. Knězi položí mladíka na zaoblený obětní kámen. Drží mu pevně ruce i nohy. Nejvyšší kněz si přejede dlaněmi po tvářích a bere do ruky ostrý obětní nůž z obsidiánu (sopečná hornina připomínající sklo). Je si svým konáním jistý. Obětoval už stovky lidí!

Rychlým pohybem rozřízne nebožákovi hrudník těsně pod žebry. Ozve se tupý výkřik. S démonickým výrazem ve tváři kněz pravou rukou vytrhne oběti srdce! Pozvedne životodárný orgán k nebi a tryskající krev nechá dopadnout na sochy bohů. Srdce potom položí do cuauhxicalli (zdobená kamenná obětní nádoba). Za chvíli bude obřadně spáleno. Tělo bude shozeno z chrámu dolů. Dnes to byla oběť jednoho muže, jak tomu obvykle bývá. Najednou obětují maximálně několik jednotlivců. Kněz ale vzpomíná na dobu, když byl v Tenochtitlánu dostavěn Velký chrám. Obětovali jich stovky! Chrám zalila krev obětí a bohové byli jistě uspokojeni.

Kdo: ekvádorský kmen Šuárů

Co: Vysušují hlavy zabitých nepřátel 

Kmen Šuárů, žijící na jihovýchodě Ekvádoru, od nepaměti provozuje hrůzu budící rituál tsantsa. Ten spočívá ve vysušení hlavy zabitého nepřítele! Ne nadarmo se jim také říká lovci lebek. Tento brutální rituál i krevní msta jsou v 60. letech 20. století vládou zakázány. Nikdo ale nemůže vědět, zda v hloubi deštného pralesa šuárští bojovníci dále neloví své nepřátele. Věří totiž, že vysušené hlavy v sobě mají uvězněnou duši zabitého bojovníka. Díky tsantse se ochrání před pomstou bojovníků nepřátelského kmene Ačuárů, s nímž Šuárové vedou líté boje už dlouhá staletí — touha po krevní mstě je stále silná.

Šuárský bojovník sedí u mrtvého těla nepřátelského Ačuára. Je vyčerpán bojem a chce si chvíli odpočinout. Musí ještě provést tsantsu. Bojovník nejdříve sundává celou kůži z useknuté hlavy nepřítele. Dává dobrý pozor, aby kůži obličeje nepoškodil. Dá ji do kotle s vroucí vodou a vaří ji. Poté ji nechá uschnout na slunci. Žhavými kameny a horkým pískem vypálí přebytečný tuk. Když potom kůži vysouší, důkladně ji prohmatává, aby znovu získala původní tvar hlavy. Bude mu to možná trvat i šest dní, než bude tsantsa dokonalá. Výsledek ale stojí za to. Hlava bojovníka kmene Ačuárů se zmenší až na čtvrtinu její původní velikosti. On ji pak bude moci zavěsit do své chatrče mezi ostatní trofeje.

Bojovník se teď musí ujistit, že se mu duše zabitého bojovníka nepomstí. Oči své „trofeje" zašije tenkým provázkem, aby ho duše neviděla. Rty probodne dřevěnými kolíčky a sváže k sobě motouzem. Zabrání tak tomu, aby se duše mohla dožadovat pomsty. V 19. století sem přichází mnoho euroamerických hledačů nových zdrojů zlata, kteří na kmen Šuárů narazí. Za malé vysušené hlavy nepřátelských bojovníků jim nabízí pušky nebo mačety. Mezi boháči v Evropě i Spojených státech je to oblíbená exotická trofej. To však ještě více povzbuzuje Šuáry v jejich „loveckých výpravách" a způsobuje další velká krveprolití.

Kdo: Obyvatelé Tanzanie a Burundi

Co: Vraždí albíny kvůli magii 

Mohlo by se zdát, že drastické rituály s příchutí kouzel a magie jsou minulostí. I v 3. tisíciletí jsou ale někteří lidé zabíjeni kvůli víře, že jejich tělo má magickou moc! V afrických státech Tanzanie a Burundi se vlády dodnes potýkají s vražděním albínů. Co k tomu zabijáky vede? Sněhobílá kůže lidí, kteří mají nedostatek pigmentu, má prý magickou sílu!

Díky tělům získaným tímto hrůzným způsobem šamani připravují elixíry, které mají přinést štěstí, lásku a bohatství! Potom je na černém trhu prodávají. Za elixír či amulet vyrobený z části těla albína prý dostanou okolo 1000 dolarů (asi 18 000 korun). Zakořeněná pověra způsobuje, že si lidé se sněhobílou pokožkou v těchto oblastech nemohou být jisti svým životem. Poptávka šamanů po „výrobním materiálu" pro jejich rituální nezbytnosti je stále vysoká. Řádění gangů, které tyto zločiny páchají, se nevyhýbá ani malým dětem. V listopadu 2008 je v Burundi nalezeno tělo teprve šestileté holčičky, které nemá končetiny ani hlavu!

Soudy se k těmto případům rituálních vražd nejdříve staví poněkud laxně. Soudci jsou proto obviňováni z korupce a vzniká podezření, že jsou do tohoto zrůdného obchodu zapojeni i vysoce postavení úředníci. O zvýšený zájem o problematiku zneužívání albínů se významně zaslouží poslankyně parlamentu v Tanzanii Al-Shymaa Kwegyirová. I ona je albínka. Také díky ní je ve městě Dar es Salaam albínům rozdáno několik set mobilních telefonů. Albíni se tak mohou v případě nebezpečí ihned spojit s policií.