ECHOOO

Větší část jeho dráhy je uvnitř oběžné dráhy Země, to znamená menší než 150 miliónů kilometrů. Podle původních předpokladů by měl Apophis ohrozit pozemský život již v roce 2029. Srážka s ním by byla srovnatelná s výbuchem 100.000 atomových bomb svržených na Hirošimu. Přesnější výpočty sice ukázaly, „že 13.dubna 2029 mine Apophis zemský povrch ve výši 30.000 kilometrů", vědci si však nejsou jisti, zda takové štěstí budeme mít i o sedm let později, kdy Apophis zkříží dráhu Země znovu. Pravděpodobnost střetu Apophisu se Zemí v roce 2036 vypočítali experti na jedna ku sedmi tisícům. Nejbližší termín pro zpřesnění jeho dráhy je v roce 2013 — pozorování v tomto roce mohou na 97 % vyloučit srážku v roce 2036. Pro jistotu se již nyní vědci zabývají způsobem, jak asteroid z nebezpečné dráhy odchýlit.

To, zda meteorit dosáhne zemského povrchu, závisí především na jeho velikosti, dále pak na rychlosti, úhlu vstupu do atmosféry, jeho hustotě a složení. V zásadě lze říci, že minimální velikost kamenného meteoritu, který může zemského povrchu dosáhnout, je kolem deseti metrů. Železné meteority jsou na tom poněkud „lépe" — pokud do atmosféry vstoupí pod širokým úhlem a nízkou rychlostí, může se k povrchu Země dostat meteorit o velikosti několika desítek centimetrů. Existuje několik případů zranění člověka či poškození majetku takovým meteoritem. Menší tělesa se pak úplně vypaří v zemské atmosféře, ve výškách kolem osmdesáti kilometrů.

Česko by zničil 500 metrový kámen!

U větších těles (řekněme nad 100 metrů) se šance na průnik atmosférou zvyšují. Jestliže asteroid stihne dopadnout na zem dřív, pak k explozi v atmosféře už nestihne dojít. Dopadem 100 metrové planetky se uvolní energie, která stačí na zdevastování 10 tisíc čtverečních kilometrů, tedy oblasti velké jako střední Čechy. Pětisetmetrová planetka už srovná se zemí oblast větší než Česká republika — jedna taková nás v roce 1989 minula o 700.000 kilometrů a objevena byla až týden po průletu! Nejhorší scénář nastane, pokud takové těleso dopadne do oceánu. Srážka vyvolá tsunami, pro uvažovanou planetku o velikosti 500 metrů má tato vlna ve vzdálenosti 1.000 kilometrů od místa dopadu výšku 50 až 100 metrů!

Ke zničení Země stačí průměr 180 kilometrů.

Při dopadu meteoritu o průměru asi 2 kilometry by vznikl kráter o průměru 30 kilometrů a uvolnila by se energie řádově milionu megatun TNT (trinitrotoluenu), což je asi desetkrát více, než je energie dosud největší testované vodíkové bomby. Vědecké studie uvádějí, že „při dopadu asteroidu o hmotnosti 1.010 až 1.016 tun o průměru asi 180 km by do atmosféry bylo vyneseno několik bilionů tun prachu. Dopad na oceán by způsobil vyvržení asi miliardy tun vody do výšky 20 km. Lidstvo by se ocitlo na pokraji záhuby. Chemické reakce vyvolané průletem rozžhaveného tělesa atmosférou, by způsobily na celé planetě kyselý déšť. Rozsáhlé požáry by pohltily většinu biomasy.

Apokalypsa by byla děsivá.

Při dopadu obřího asteroidu do oceánu by nedošlo pouze k hromadnému úhynu mořských živočichů. Explodující žhavá koule by uvedla část oceánu do varu a do atmosféry by prudce stoupalo ohromné množství vodní páry. Tím by došlo ke skleníkovému efektu. Podobná apokalypsa by nastala při dopadu asteroidu na souš. V místě dopadu by došlo ke zkapalnění pohoří a nad planetou by vznikl ohromný houbovitý oblak. S prachem z asteroidu by byly vyzdviženy krychlové kilometry vypařené půdy. Okamžitě by vznikly velkoplošné mohutné požáry, způsobené žhavou tlakovou vlnou a následným dopadem žhavých balvanů z roztavené horniny. Prach, dým a saze by se udržely dlouhou dobu ve svrchních vrstvách atmosféry a vedly by k zastínění slunečního svitu. Jak napovídají simulace, „následovalo by globální ochlazení až o několik desítek stupňů Celsia, úhyn téměř veškerého rostlinstva závislého na fotosyntéze, úhyn býložravců a následně masožravců. Prudký pokles teploty by způsobil značné sněhové srážky, nárůst ledovců a jejich rozšíření až do tropického pásma, zamrzání jezer a moří a výrazný pokles hladiny světového oceánu až o několik desítek metrů". Lidská civilizace by nejspíš zanikla ještě před dopadem asteroidu. Vlna paniky by si vyžádala miliony obětí (ačkoliv — i jiný scénář je možný). Po dopadu asteroidu by byla zničena všechna města, veškerý průmysl, bylo by zlikvidováno zemědělství. Lidstvo — nebo spíše jeho zbytky — by se ocitlo v době kamenné...

Důsledky srážky asteroidu se Zemí a jejich trvání.

Větrná smršť ................................... hodiny

Tsunami ......................................... hodiny až dny

Skleníkový efekt (vodní pára) ............... měsíce

Požáry .......................................... měsíce

Ochlazení ....................................... měsíce až roky

Jedovaté zplodiny ............................. roky

Kyselé deště .................................... roky

Poškození ozonové vrstvy .................... desetiletí

Vulkanismus vyvolaný srážkou .............. tisíciletí

Skleníkový efekt (oxid uhličitý) ............. 10.000 až 500.000 let

Někomu tato fakta mohou připadat jako přespříliš černý katastrofický scénář či dokonce jako cílená snaha po vyvolání obecné paniky a nejistoty. Jedno je ale jisté:

V minulosti už se to stalo — a stane se to zas! Otázkou zůstává, kdy to bude...