Čtvrtek, 18.10.2007
Vědci vědí, jak zastavit Apophis! - Vesmír
Asteroid Apophis by se mohl srazit s naší Zemí v roce 2029 nebo o šest let později. Vědci nenechávají nic náhodě a přicházejí s řadou zajímavých nápadů, jak katastrofě zabránit. Že by povolali z důchodu Bruce Willise?
Tématu "nebezpečí hrozící naší planetě z vesmíru" se ve svém blogu věnuji docela často a s jistou pravidelností. Pro každého pisatele je totiž tato problematika velmi vděčným tématem. Čtenáře zajímá vše, co dýchá jistou tajemností — co jiného je tajemnější, než nekonečné prostory vesmíru? Snad už jenom duše ženy 
A co už by nás mělo zajímat více, než asteroid, který může svým smrtelným dechem sfouknout dosud jasně planoucí svíci života lidstva. O asteroidu Apophis jsem psal před necelými dvěma týdny v příspěvku "Srazí se Země s Apophisem 13.dubna 2029?", tudíž shrnu jednou větou — k naší planetě se řítí vesmírný "šutr" o průměru 390 m, který by mohl narazit do Země buď v r.2029 nebo při svém návratu v r.2036. Jistá pravděpodobnost (mnohonásobně vyšší, než když si vsadíte Sportku nebo koupíte los) tu je. Důsledky by byly katastrofální. V článku "Srážka s asteroidem utajena!" jsem se zmínil o postoji, jaký k možné srážce zastávají někteří čelní představitelé vědeckých kruhů a zejména NASA a konečně v příspěvku "Onoho dne před 65 mil. lety..." jsem vylíčil obraz apokalypsy, ke které došlo naYucatánu a která vedla k vyhynutí druhohorních dinosaurů.
Vědci z NASA nás sice ubezpečují, že netřeba podléhat panice — podle posledních propočtů je pravděpodobnost srážky s Apophisem 1 : 45.000. "Nebezpečí existuje a nemůžeme ho vyloučit. Je ale malé," citoval server SPACE.com Davida Morrisona z Amosova výzkumného centra v Silicon Valley. Ale, znáte to... Jak říkával stařeček Pagáč, blahé paměti — "náhoda je sviňa, synku". Známe dobře neselhávající pravdivost Murphyho zákonů — "je-li téměř jistá pravděpodobnost, že k něčemu nedojde, tak se to určitě stane." Takže bysme neměli brát causu Apophis na lehkou váhu. Jedna dobrá zpráva — brilantní vědecké mozky nic nepodceňují a rozhodly se, že Apophis prostě neprojde! A páni vědátoři vyšpekulovali, jak na ten "bludnej kosmickej balvan" vyzrát. Dokonce již vědí, jaké je složení tohoto asteroidu. Apophis podle nových zjištění svým složením odpovídá typu kamenných meteoritů (kromě nich ještě existují meteority kovové a smíšené) a v této skupině náleží k vzácnému druhu tzv. chondritů, označovaných v odborné terminologii písmenem L. Do této skupiny spadá jen asi sedm procent všech známých asteroidů.
"Je důležité poznat, z čeho se skládají. Může nám to pomoci při příštích, možná nebezpečnějších střetech. Je dobré poznat svého nepřítele," tvrdí člen výzkumného týmu Richard Binzel.
A nyní k možným metodám, jak asteroidu vystavit stopku.
1. Využít gravitační síly jiného tělesa — gravitační traktor. "Nedokážeme zabránit hurikánu, ale dokážeme odvrátit srážku asteroidu se Zemí," tvrdil na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Francisku v dubnu letošního roku sebevědomě Russel Schweickart, bývalý astronaut a zakladatel Asociace kosmických výzkumníků. A spolu s kolegy navrhoval: "Vyšleme k nebezpečnému asteroidu kosmickou loď, která pak poletí vedle něho. Čistě gravitační síly, působící mezi oběma objekty, a nic jiného, budou stačit na vychýlení asteroidu z dráhy, případně sníží jeho rychlost. Takže až pak přiletí k místu propočítané srážky, Země už tam nebude." Gravitační traktor by mohl zaujmout pozici nedaleko asteroidu, iontový pohon by umožnil odklonit asteroid bez ohledu na jeho tvar či povrchovou strukturu. Apopis je zhruba 140 metrů dlouhý. Gravitační traktor by podle Eda Lua, bývalého astronauta, asteroid odklonil zhruba za 12 dní. Mise by stála asi 300 milionu dolarů. Koncept se ovšem dá použít jenom proti asteroidům, čili planetkám, objeveným hodně dlouho dopředu. Takže ze Země vyslané kosmické plavidlo by mohlo vedle planetky cestovat dost dlouho na to, by ji gravitačně vyšinulo.
Gravitační tahač asteroidů
2. Vodíková bomba. Výbuch vodíkové bomby, nejlíp několik kilometrů od asteroidu. Při tom by se velká část jeho povrchu zahřála a odpařila. Uvolněná energie by pak měla těleso lehce vychýlit z jeho původní dráhy. Přímé rozbití planetky se nedoporučuje, protože některé kousky by mohly pokračovat v letu původním směrem a Zemi stejně zasáhnout. Na to už ostatně taky přišli filmaři a natočili to.
3. Nabarvit, osvítit... Podle jednoho astronoma by se malé kosmické těleso odchýlilo z dráhy poté, co by je pozemská sonda nastříkala bílou barvou. Bílá totiž zvyšuje odrážení slunečních paprsků, takže by se změnila rovnováha sil ze slunečního záření a dráha by se nepatrně posunula.
4. Zrcadlo ve vesmíru. Dalším zvažovaným postupem je umístění obrovského zrcadla ve vesmíru. Odtud by se odrážely sluneční paprsky na blížící se planetku. Její povrch by se ohřál a unikající plyny by pak podle fyzikálního zákona akce a reakce změnily její dráhu natolik, aby Zemi minula.
5. Laser. Místo zrcadla by podle jiných plánů mohl zaskočit výkonný laser umístěný na oběžné dráze Země, který by na objekt soustředil svůj světelný paprsek. Teplo by z objektu uvolňovalo plyny, a tak dále, to už známe.
V teorii to všechno vypadá pěkně. A pak přijde skutečnost. Astronomové dodnes cítí mrazení v zádech, když si vzpomenou na planetku s kódovým označením 2002 MN. V červnu před pěti lety minula Zemi o 120 000 kilometrů, tedy zhruba ve třetině vzdálenosti
, v níž obíhá Měsíc. Objekt se přiblížil od Slunce, a skryl se tak před objektivy dalekohledů v jeho paprscích. Pak kolem Země proletěl tak rychle, že jej nezachytila žádná z automatických kamer, které oblohu sledují. Teprve tři dny poté, když už byl dostatečně daleko, jej zjistila kamera na observatoři v americkém státě Nové Mexiko. Kdyby asteroid letěl o astronomický kousek vedle a vrazil do Země, zničil by území o velikosti asi čtyřnásobku rozlohy Prahy. Ani bychom nevěděli jak.
Vědci tvrdí, že by OSN měla převzít odpovědnost za misi, která Apophis odchýlí. NASA eviduje další stovky asteroidů, jejichž dráha by mohla Zemi dříve či později ohrozit. "Nejde jen o Apophis, který sledujeme... Potřebujeme vytvořit globální zásady, které nám pomohou se s takovým rizikem vyrovnat," říká Rusty Schweickart, člen posádky lodi Apolo 9.
Jinou věcí je, že jsme ohroženi i jinak. Globální změnou klimatu, kterou zvětšujeme, když pálíme fosilní paliva. Anebo nemocemi, které si způsobujeme přejídáním a nedostatkem pohybu. O chorobách způsobených kouřením ani nemluvě.
To jsou problémy možná ještě nebezpečnější. Ale moc s nimi zatím pohnout nedokážeme. A to jsou viditelnější než jakýsi veliký balvan, který teď třeba letí kdesi v kosmických dálavách.
Související články: Srazí se Země s Apophisem 13. dubna 2029 ?
2036: srážka s asteroidem Apophis
Ohodnoťte příspěvek 0 0
18. října 2007, 18:12Komentáře
Přidání komentáře...