Pond�l�, 25.01.2010
Rostliny jako pojistka proti zamrznut� cel� planety - P��roda
Sv�t sleduje se znepokojen�m sou�asn� n�r�st koncentrace oxidu uhli�it�ho v ovzdu��. Tento plyn zadr�uje v zemsk� atmosf��e slune�n� z��en� a oh��v� Zemi tzv. sklen�kov�m efektem. Zat�m se v ovzdu�� nenahromadilo tolik sklen�kov�ch plyn�, aby oh��ly Zemi na teploty, jak� vl�dly p�ed pades�ti miliony rok�. Tehdy byl severn� i ji�n� p�l bez ledu a dne�n� Arktidou se proh�n�li krokod�li.
Ne� za�aly oxid uhli�it� chrlit tak� kom�ny a v�fuky, z�le�ela v�sledn� koncentrace tohoto plynu na pom�ru mezi jeho uvol�ov�n�m a op�tovn�m nav�z�n�m v p��rod�. V�dci vid� p���iny v�razn�ho oteplen� z doby p�ed 50 miliony rok� v mnoha r�zn�ch vlivech, od sope�n� �innost, p�es zm�nu mo�sk�ch proud� a� po rozs�hl� po��ry. Shoduj� se v�ak v tom, �e se na Zemi za�alo z�hy ochlazovat, proto�e z atmosf�ry postupn� mizel oxid uhli�it�. Pod�lelo se na tom p�edev��m zv�tr�v�n� hornin. Koncentrace oxidu uhli�it�ho v ovzdu�� klesla a� na sedminu p�vodn�ch hodnot a pohybovala se kolem 0,02%. To je zhruba polovina dne�n� koncentrace oxidu uhli�it�ho v ovzdu��. Teoreticky mohl obsah oxidu uhli�it�ho klesnout je�t� n��e. V posledn�ch 25 milionech rok� vznikla na Zemi rozs�hl� poho��, nap��klad Tibetsk� n�horn� plo�ina nebo Andy. Nov� horstva se nach�zela v oblastech s m�rn�m �i tropick�m klimatem a v tam�j��m klimatu podl�haly jejich horniny intenzivn�mu zv�tr�v�n�. Eroze v nov�ch poho��ch hltala kvanta oxidu uhli�it�ho a byla s to stla�it jeho koncentraci k nule. Pak by ze zemsk� atmosf�ry unikalo tolik tepla, �e by na�e planeta cel� zamrzla. Nastala by doba superledov�.
Pagani a jeho spolupracovn�ci vlo�ili do klimatick�ch po��ta�ov�ch model� data z�skan� pokusy na rostlin�ch p�stovan�ch v atmosf��e s r�zn�m obsahem oxidu uhli�it�ho. P�itom se uk�zalo, �e rostliny funguj� na Zemi jako pojistka proti poklesu oxidu uhli�it�ho v ovzdu�� na nebezpe�n� hodnoty hroz�c� zamrznut�m cel� planety. Rostliny pot�ebuj� oxid uhli�it� k �ivotu. S pomoc� slune�n� energie si z n�j fotosynt�zou vyr�b�j� z�kladn� �iviny. Kdy� klesnou hladiny oxidu uhli�it�ho pod ur�itou mez, za�nou rostliny „hladov�t". Nevyr�b�j� si dost �ivin a ch�adnou. Glob�ln� pokles koncentrace oxidu uhli�it�ho v ovzdu�� tak vyvol�v� masivn� �stup pozemsk� fl�ry. �innost� sv�ch ko�en� napom�haj� rostliny ke zv�tr�v�n� hornin a t�m i k dal��mu odn�m�n� oxidu uhli�it�ho z ovzdu��. Kdy� rostlin ubude, poklesne i mno�stv� oxidu uhli�it�ho, je� miz� ve zv�tran�ch hornin�ch. Celkov� bilance se obr�t� ve prosp�ch uvol�ov�n� oxidu uhli�it�ho a koncentrace tohoto plynu v ovzdu�� za�nou op�t stoupat. D�ky fl��e nem��e poklesnout koncentrace oxidu uhli�it�ho v ovzdu�� pod 0,02%. To sta�� Zemi ochr�nit p�ed dobou superledovou, z n�� by se planeta dok�zala vymanit jen s velk�mi obt��emi.
Zdroj: Yake Univerzity, Mark Pagani — "Rostliny funguj� na Zemi jako pojistka proti poklesu oxidu uhli�it�ho v ovzdu�� na nebezpe�n� hodnoty hroz�c� zamrznut�m cel� planety"
Ohodno�te p��sp�vek 0 0



Koment��e
P�id�n� koment��e...