Úterý, 9.10.2007
7 největších ospalců a nespavců živočišné říše - Příroda
My lidé se dělíme na spáče a „noční ptáky". Spíte rádi a dlouho? Tipněte si, kteří živočichové potřebují spát nejdéle a kteří naopak vydrží téměř beze spánku.
Spánek vzhůru nohama
1. místo: Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus)
Výskyt: Severní Amerika
Velikost: průměrné rozpětí křídel 26,9 cm, hmotnost 5 až 14 g
Potrava: hmyz
Denně prospí: 19,9 hodiny (82,9 % dne)
V poloze: zavěšený hlavou dolů
Poloha hlavou dolů jim umožňuje v případě nebezpečí mnohem rychlejší odlet. Dlouhý spánek netopýrům dodá dostatek energie, aby se během zbývajících 4 nočních hodin mohli vydat na zběsilý lov. Ten je vskutku náročný, protože jeden netopýr hnědavý je schopen za jedinou hodinu do svého žaludku nasbírat na 600 hmyzích jedinců. Pak se nedivte, že toho tolik prospí. Navíc pro většinu netopýřích druhů je charakteristická hibernace, tedy zimní spánek. Obvykle se zimnímu spánku oddávají po dobu 5 až 7 měsíců. U netopýrů hnědých byly zaznamenány případy, kdy zimním spánkem strávili skoro celý rok — 300 až 340 dní!
Vratký odpočinek
2. místo: Koala medvídkovitá (Phascolarctos cinereus)
Výskyt: Austrálie
Velikost: 60 až 85 cm, hmotnost až 14 kg
Potrava: listy eukalyptu (blahovičníku)
Denně prospí: 19 hodin (79,2 % dne)
V poloze: zaklíněná mezi větve
Když se během dne příliš nenajíte, také si budete připadat vyčerpaní. A přesně takové stavy znají koaly, které se živí výhradně listy blahovičníku. S nimi sice do těla vstřebávají velké množství vlákniny, ale nejedná se o stravu, která by byla energeticky bohatá. Proto s tím málem získané energie koaly musejí dobře hospodařit. Mimo jiné jim v tom pomáhá i jejich silný kožich, který zabraňuje úniku tělesného tepla. Životní rytmus koal je ve všem pomalejší, podobně jako u notorických lenochů přírody — lenochodů. Blahovičníkové listy zažívacím traktem koal putují celý týden.
Obrněný snílek
3. místo: Pásovec velký (Priodontes maximus)
Výskyt: Jižní Amerika (zejména Argentina)
Velikost: na délku 89,5 cm, hmotnost až 32,3 kg
Potrava: termiti, mravenci
Denně prospí: 18,1 hodiny (75,4 % dne)
V poloze: zalézají do svých nor
Nosit si celý život na hřbetě „brnění" se v případě útoku predátora sice může hodit, ale je to také pěkná dřina. Proto se nemůžeme pásovcům velkým divit, že si dopřávají pořádný odpočinek. Vědci už dnes vědí, že celé 3 hodiny z 18 prospaných pásovci prosní. Tak dlouho totiž trvá jejich REM fáze, při níž se živočichům, mezi něž patří i člověk, zdají sny. A to jim můžeme závidět, protože my lidé během noci neprosníme více než 2 hodiny.
Schopný simulant
4. místo: Vačice virginská (Didelphis virginiana)
Výskyt: Severní Amerika
Velikost: 38 až 51 cm, hmotnost 4 až 6 kg
Potrava: rostliny, hmyz i drobní živočichové
Denně prospí: 18 hodin (75 % dne)
V poloze: stočené ve svých doupatech
Díky její schopnosti pověsit se za ocas hlavou dolů z větví stromů se mezi lidmi rozšířil mýtus, že v této poloze vačice také spí. Jde však o omyl, neboť pověšená za ocas vydrží jen krátký okamžik. Pokud se cítí v ohrožení, dokáže vačice předstírat smrt. Upadá do stavu, který nemá k věčnému spánku příliš daleko. Predátora pak odradí i zápach tlení, který její tělo vylučuje a jimž vačice celou simulační techniku dovádí k dokonalosti. Ve strnulém stavu, kdy zvíře leží na boku s nataženými končetinami, vydrží až 6 hodin. Má přitom otevřenou tlamu a oči, které v průběhu „normálního" spánku zavírá.
Nároční ospalci
5. místo: Krajty (Pythonidae)
Výskyt: tropické a subtropické regiony Afriky, Asie, Austrálie a ostrovů v Pacifiku
Velikost: od 1 až do 10 m, hmotnost až 140 kg
Potrava: zvířata obvykle o velikosti kočky domácí
Denně prospí: 18 hodin (75 % dne)
V poloze: stočené do klubíčka
Obvykle prospí denní hodiny a aktivními se stávají až v noci, kdy se vydávají za kořistí v podobě menších teplokrevných živočichů.
Kamarádští spáči
6. místo: Mirikina noční (Aotus trivirgatus)
Výskyt: Jižní Amerika (zejména Bolívie)
Velikost: na výšku až 48 cm, hmotnost až 1,1 kg
Potrava: ovoce, ořechy, hmyz, drobní obratlovci
Denně prospí: 17 hodin (70,8 % dne)
V poloze: schoulené k sobě
Malá poskakující zvířátka jsou jedinými opicemi Nového světa, které ožívají až za tmy, kdy se vydávají ve větvích stromů za potravou. Kvůli čemu se z nich stala noční zvířata, doposud s jistotou nevíme. Pravděpodobně tak mirikiny snížily možnost, že je uloví nějaký predátor. Většina dravců, kteří na svém jídelníčku mají opice, loví v průběhu dne. A ten mirikiny v poklidu prospí. Nejaktivnějšími jsou hodinu po soumraku a hodinu před rozbřeskem. Za úplňku se z nich pak stávají úplné divošky.
Líný samotář
7. místo: Tygr (Panthera tigris)
Výskyt: Asie
Velikost: na délku 2,4 až 3 m, hmotnost 90 až 300 kg
Potrava: masožravec
Denně prospí: 15,8 hodiny (65,8 % dne)
V poloze: na boku
Když žijete sami, máte spoustu času na odpočinek. A tygři takovými samotáři bezpochyby jsou. Samci si vymezují vlastní teritoria, na nichž „hospodaří" a která často zabírají plochu až 250 kilometrů čtverečních (to už je polovina rozlohy našeho hlavního města). Tolerují tu pouze přítomnost 3 až 4 samic. Jakmile by hranice tygřího impéria narušil jiný samec, strhne se nelítostný boj. Ve svém království tygři loví především v noci. To však neznamená, že by celý den prospali, podobně jako většina předchozích zvířat. Obvykle na svou kořist číhají ukrytí ve vysoké trávě, která jim poskytne dokonalou kamufláž. Úkryt tygři vyhledávají i pro chvíle odpočinku.
Zvířecí nespavci.
Zvířecí ospalci mají v přírodě i svůj protiklad. Notoričtí nespavci vás možná trochu překvapí.
Nejméně spí:
1. místo: žirafa ......................... 1,9 h
2. místo: kůň ............................ 2,9 h
3. místo: osel ........................... 3,1 h
4. místo: slon africký .................. 3,3 h
5. místo: ovce .......................... 3,8 h
6. místo: slon indický .................. 3,9 h
7. místo: kráva ......................... 3,9 h
Spát se dá i za letu.
Rorýs obecný toho ve vzduchu zvládne skutečně hodně. Nejen že se za letu dokáže se svou partnerkou spářit, za neustálého mávání křídel se i vyspí. Než „ulehne do hajan", nejprve vystoupá zhruba do kilometrové výše, spánek přichází při následném klesání. Aby se však rorýs vyhnul následnému zřícení z oblohy či srážce s jiným ospalcem, k odpočinku se vždy ukládá pouze polovina jeho mozku, druhá zůstává ve střehu a kontroluje ptačí pohyb.
Úplnou raritu nejen v živočišné říši představuje ježura australská, jejíž spánek REM fázi zcela postrádá. Většina tvorů by bez ní brzy zemřela v důsledku spánkové deprivace. Ježura přežívá i bez ní.
Zdroj: Epocha
Ohodnoťte příspěvek 0 0
Autor: frohlich
9. října 2007, 18:52
9. října 2007, 18:52Komentáře
Přidání komentáře...