Sobota, 30.01.2010
Nejchytřejší zvířata na Zemi - Příroda
Čemu my, lidé, vděčíme za svou pozici „pánů tvorstva"? Jistě to není ani naše velikost, ani ostré zuby či drápy, ani schopnost dokonalé obrany či maskování. Tajemství našeho úspěchu je ukryto především v našich hlavách - ostatní tvory na planetě „drtíme" v oblasti abstraktního myšlení. To však neznamená, že ostatním živočichům je inteligence zcela odepřena.
Zdaleka ne všichni živočichové jsou na tom se svými myslitelskými schopnostmi stejně dobře. Zatímco někteří se zmohou sot
va na to, aby rozpoznali, zda je venku světlo či tma, jiní jsou schopni hodně si pamatovat, učit se či dokonce přemýšlet. Důležitou roli hraje především to, zda má jejich nervová soustava svůj „velín", tedy centrum. Některým byla tato evoluční vymoženost zcela upřena (například jednoduchým mořským organismům, jako jsou houby, vločkovci či žahavci), pro jiné je naopak tak významná, že si ji co nejlépe chrání (u nás například páteří či lebečními kostmi). Laici by nejspíše předpokládali, že čím větší mozek zvíře má, tím je inteligentnější. Pak by o světovém šampionovi v inteligenci nebylo pochyb — na celé čáře by se svým osmikilovým mozkem zvítězili obrovští mořští kytovci vorvani. V poměru k jejich až 150 tunovému tělu je však jejich mozek poměrně drobný.
Aby se biologové dokázali v intelektuálních schopnostech zvířat alespoň přibližně orientovat, zavedli si pomocné kritérium, které nazývají encefalizační kvocient (EQ). Zjednodušeně řečeno toto číslo udává, jaká je skutečná velikost mozku zvířete oproti té, která by se u tvora jeho velikosti dala očekávat. V tomto srovnání nám vyjde, že nečekaně velké mozky mají nejen lidé či delfíni skákaví, ale také někteří drobní živočichové, jako jsou hlodavci či tany, nenápadní asijští savci příbuzní primátorům. Překvapivě však nezaostává ani hmyz, například mravenci nebo včely.
1. místo: Delfín skákavý (Tursiops truncatus)
Systematické zařazení: kytovci, savci
Velikost: 2 — 4 m, samci jsou asi o čtvrtinu větší než samice
Dožívá se věku: 30 — 35 let
Intelektuální rekordy: velmi rafinované techniky společného lovu, užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si podstatu čísel, vzájemná komunikace prostřednictvím zvuku, zárodky uvědomování si 
sebe sama, spolupráce s jinými živočišnými druhy (jinými delfíny, sviňuchami, ale i s lidmi), učení vhledem.
Kytovci patří mezi savci k nejvážnějším kandidátům na titul intelektuálních přeborníků. Delfíni, a zvláště delfíni skákaví, kteří patří k nejznámějším a také nejčastěji pěstovaným druhům, své příbuzné v jednom důležitém parametru výrazně převyšují. Jde o encefalizační index. Zatímco jeho hodnota se u lidí pohybuje okolo 7,4, delfíni skákaví dosáhli až na číslo 5,31. Řeknete si, že ve srovnání s lidmi nic moc. Další kandidáti na titul nejinteligentnějšího zvířete, šimpanzi, se však pohybují hluboko pod nimi, až na čísle 2,5! Můžeme tedy říci, že delfíni jsou téměř 2x inteligentnější než šimpanzi? Tak jednoduché to není. Za velkou kapacitu mozku delfínů mohou z velké části zvláštnosti jejich života. Obrovskou kapacitu spotřebují zejména k analýze zvuků ze svého „sonaru", jímž se pod vodou řídí. To však nic nemění na tom, že delfíni skutečně patří mezi nejinteligentnější zvířata. Za jejich intelektuálními schopnostmi stojí v první řadě jejich pestrý společenský život. Velká společenství, v nichž žijí, vyžadují velkou paměť a také schopnost vzájemné spolupráce.
Systematické zařazení: primáti, savci
Velikost: samci až 160 cm, samice do 130 cm
Dožívá se věku: 40 — 50 let
Intelektuální rekordy: velmi rafinované techniky společného lovu, užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si podstatu čísel, vzájemná komunikace
prostřednictvím gest a zvuků, zárodky uvědomování si sebe sama, učení vhledem.Nekorunovanými intelektuálními králi mezi primáty byli dlouhou dobu šimpanzi, a to jak menší bonobové, tak větší a běžnější šimpanzi učenliví. Šimpanzi dokážou mnoho z toho, co zvládají lidé. Běžné je mezi nimi používání nejrůznějších nástrojů, například klacíků či stébel trávy k dobývání termitů či kamenů na louskání ořechů. V roce 2007 byla dokonce v africkém Senegalu pozorována tlupa šimpanzů, kteří údajně při lovu drobných poloopiček komb užívala zaostřené klacíky jako oštěpy. Výzkumy s legendární šimpanzí samičkou Washoe či samičkou bonoba Kanzi zase ukázaly, že šimpanzi jsou schopni osvojit si základy jazyka a dokonce tvořit i jednoduché věty. Šimpanzí samice Ai zase výzkumníkům z Institutu pro výzkum primátů v japonském Kyotu předvedla, že se tito lidoopí dokážou naučit nejrůznější symbolická spojení (například barva — objekt, či hlas — obraz) a také základy počítání. Výzkumy, které v nedávné době prováděl evoluční psycholog Robert Deaner z Grand Valey State University v Michiganu, však pozici šimpanzů na špičce žebříčku primátů zpochybnily. V řadě úloh je totiž těsně porazili jejich příbuzní, asijští orangutani.
3. místo: Vrána kaledonská (Corvus moneduloides)
Systematické zařazení: pěvci, ptáci
Velikost: asi 40 cm (od špičky zobáku po ocas)
Dožívá se věku: 15 i více let
Intelektuální rekordy: užívání nástrojů, schopnost uvědomovat si podstatu čísel, zárodky uvědomování si sebe sama, učení vhledem.
Ptáci jsou vlastně jakousi zvláštně proměněnou skupinou plazů, která se během druhohor oddělila od dalších linií archosaurů, jako byli například dinosauři. Ve srovnání se savci mají proto výrazně jinak utvářený mozek. 
Zatímco za savčí i inteligencí stojí především čím dál větší podíl mozkové kůry (neopalia), ptákům evoluce nadělila mozkovou kůru jen velmi tenkou. Biologové ptáky proto dlouho podceňovali. Ukázalo se však, že její funkci dokážou u zcela jinak utvářeného ptačího mozku převzít jiná centra (např. žíhané těleso v koncovém mozku). Pokročilé skupiny ptáků proto svými schopnostmi řadu savců dokonce předčí! Za jedny z nejinteligentnějších ptáků již dlouho platí krkavcovití pěvci (tedy vrány, havrani, sojky, kavky a další). Nejchytřejší z nich a docela možná nejchytřejší ze všech ptáků vůbec jsou nejspíše vrány z ostrova Nová Kaledonie severovýchodně od Austrálie. Tyto vrány jsou kromě primátů jedinými známými živočichy, kteří jsou schopni vyrobit nový nástroj tím, že vylepší nástroj starý. I když je pamětí předčí papoušci, mohou si vrány nárokovat přinejmenším titul nejlepšího ptačího inženýra!
4. místo: Ara ararauna (Ara ararauna)
Systematické zařazení: papoušci, ptáci
Velikost: až 85 cm (od špičky zobáku po ocas)
Dožívá se věku: až 50 let
Intelektuální rekordy: velká paměť, schopnost 
ovládnout nejen slova, ale i gramatiku lidského jazyka, zárodky schopnosti abstraktního myšlení.
Papoušci patří právě s krkavcovitými ptáky k nejčastěji chovaným druhům. Podle posledních závěrů vědců, kteří se zabývají příbuzností živočichů, jsou také papoušci a pěvci, mezi které patří i krkavcovití, nejbližšími příbuznými. A je jasné, co nám na nich přijde tak zábavné. Ano, je to jejich inteligence, díky níž se naučí pamatovat a opakovat nejroztodivnější zvuky včetně lidské řeči. K nejlepším „mluvičům" mezi papoušky patří především afričtí žakové, australské andulky a jihoameričtí arové. Paměť některých jedinců je až omračující. Skutečnou rekordmankou byla samička Ary Araraty Arielle, která si dokázala zapamatovat 4.000 smysluplných výrazů! A byla to právě Ariell, které se s definitivní platností podařilo vyvrátit představu, že papoušci pouze „papouškují". Tato ptačí intelektuálka dokázala v angličtině skládat smysluplné věty, používat několik mluvnických časů a správně přiřazovat přídavná jména k podstatným. O svých schopnostech mohla stěží přinést pádnější důkaz!
5. místo: Kutilka plstnatá (Ammophila pubescens)
Systematické zařazení: blanokřídlí, hmyz
Velikost: až 2 cm
Dožívá se věku: jako dospělec několik měsíců
Intelektuální rekordy: mají vynikající paměť a prostorovou orientaci.
Inteligentní živočichy nemusíme hledat pouze mezi savci nebo ptáky. Svými schopnostmi nás často dokážou překvapit i organismy, které máme pro jejich velikost (či spíše malost) tendenci podceňovat. 
Výzkumem neobyčejných schopností hmyzu či pavouků se však odborníci zabývají již desítky let. U řady druhů z řádu blanokřídlých udivuje jejich nevšední paměť a také neuvěřitelně rozvinuté schopnosti prostorové orientace. Například včely si dokážou nejen velmi přesně zapamatovat polohu zdroje potravy, ale prostřednictvím takzvaných „včelích tanců" předat tuto informaci svým družkám v úlu. Podobně vynikající orientační a paměťové schopnosti byly prokázány u různých druhů samotářských vos kutilek. Například naše kutilka plstnatá si staví 10 — 15 hnízd, která musí denně zásobovat potravou. Kutilky si musejí přesně pamatovat nejen to, kde hnízda leží, ale i jak velké jsou larvičky, které v nich žijí. Zatímco malé spotřebují potravy méně, odrostlejším kouskům je potřeba nosit potravy více. Stejně tak si kutilka musí pamatovat, kterým ze svých larviček už potravu přinesla a které na ni stále čekají. Upřímně, tento úkol je často i nad schopnosti řady lidí (např. někteří méně zdatní číšníci v restauračních zařízeních)!
6. místo: Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)
Systematické zařazení: chobotnice, hlavonožci
Velikost: dospělá okolo 1 m
Dožívá se věku: 2 — 3 roky
Intelektuální rekordy: schopnost učit se pokusem a omylem, učení napodobováním, vysoká zručnost, komplikovaná vnitrodruhová komunikace.
Zdroj: 21. století, 2/2010
Ohodnoťte příspěvek 0 0
30. ledna 2010, 23:22Komentáře
Přidání komentáře...