ECHOOO

Středa, 29.08.2007

Exotická jídla - Společnost

Zajímá vás, jaká zvláštní jídla jedí v exotické cizině? Objednali byste si tyto delikatesy v restauraci? Víte, jaký druh jídla má zřejmě budoucnost v pohostinství?

Cizokrajné a exotické pokrmy jsou neobvyklá jídla. V české a slovenské kultuře jsou neobvyklá jídla jako hmyz, měkkýši, obojživelníci, plazi. Dále jsou to domácí zvířata jako psi, kočky a koně. Naproti tomu v Asii by se na stůl nikdy nedostal králík či zajíc. Také zpěvaví ptáci se v Česku normálně nejedí.

V Česku a na Slovensku obvykle rozšířené potraviny mohou být v jiných kulturách nepřijatelné. Například pro téměř všechny muslimy je konzumace vepřového masa zakázána a tento zvyk je přísně dodržován. Dále je v jiných kulturách nepochopitelná konzumace potravin uměle naočkovaných mikroorganismy, tedy z jejich pohledu zkažených a plesnivých. K tomu se počítají především různé mléčné výrobky, sýry, tvaroh, jogurt, ale i kyselé zelí. Alkoholické kvašení k přípravě alkoholických nápojů je známé v mnoha kulturách. Jejich požívání je však často zakázáno či rituálně omezeno. V Indii je hovězí dobytek posvátný a tedy v rozporu s našimi zvyky.

Seznam exotických pokrmů podle zemí původu:

• V mnoha částech Afriky a Asie je běžná konzumace hmyz.

• V Kambodži: smažení pavouci.

• V Thajsku: smažené včely a roztlučené žáby.

• Ve Francii: šneci a žáby (v Jižní Africe by toto bylo považováno za nemyslitelné, tato zvířata jsou zde považována za ďáblova zvířata).

• V Číně a Koreji: psi a kočky (v Číně jsou např. sýry extrémně exotické, poněvadž jsou považovány za "shnilé" mléko).

• V jihovýchodní Asii: polévka z vlaštovčích hnízd.

• V Řecku: zvířecí oči (např. ovčí) jsou nabízeny hostovi jako čestné sousto.

• V Japonsku: syrové mořské produkty (např. jedovatá ryba Fugu, která obsahuje jed Tetrodotoxin).

Výběr národních jídel:

Ázerbajdžán: pilaf.

Egypt: kebab (grilované jehněčí maso), foul (hnědé boby se zeleninou zapečené v chlebové placce), hummus :-) (sestává z cizrnového pyré a sezamu, k tomu často dostanete nějakou tu zeleninu, olivový olej a pravý pita chleba), kuře na fíkách a citrónu.

Chorvatsko: sušená šunka (syrová šunka, která se suší na vzduchu a pak udí).

Indonésie: pes, lesní krysy (jídla jsou často neuvěřitelně ostrá — padang).

Island: porramatur (sestává z mnoha různých druhů jídla, např. naložená beraní varlata, rozkládající se žralok, vysušené beraní hlavy, džem ze sušených beraních hlav, krvavý pudink a sušené ryby s máslem).

Japonsko: sushi (japonská kuchyně je asi tou nejdietnější a nejzdravější kuchyní na této planetě).

Rusko: pelmeni, boršč, šašlyk.

Španělsko: paella (škeble, kuřecí játra, krabí maso, ryby, rýže, cibule, rajčata, koření).

Vietnam: Co se týče masa, řídí se vietnamští kuchaři heslem, že vše, co se hýbe, se dá jíst.

Mezi nejoblíbenější pochoutky, jejichž pozření bude Evropanovi dělat určitě potíže patří psí maso, had (velice chutná je prý kobra), myš, kočka nebo veverka. Za delikatesu se rovněž považují kachní vejce, která se podávají při 80% zralosti plodu, nebo opečené larvy bource morušového podávané jako příloha k rýži.

Zvláštní kapitolu v případě exotických jídel tvoří hmyz.

Entomofagie = využití hmyzu jako potravy. Je zcela běžná záležitost ve většině zemí světa – tedy až na onen „vyspělý“ Západ. V Africe, jihovýchodní Asii a severní části Latinské Ameriky nejen že na konzumaci hmyzu doslova závisí lidské životy, ale tato početná skupina živočichů je především vyhledávanou lahůdkou. Je otázkou, proč i v bohatých průmyslových státech není entomofagie rozšířená a neobohacuje tak jídelníček spousty lidí – vždyť kromě nesmyslných předsudků neexistuje snad ani jeden objektivní důvod, proč nejíst hmyz. I v Japonsku, což jistě není žádná rozvojová země, jsou běžně k dostání dárkové koše plné jedlého hmyzu…

Např. v Mexiku je po hovězím a fazolích hmyz třetím národním jídlem – využívá se takto asi 200 druhů. A ještě jeden neuvěřitelný, ale přesto pravdivý údaj – kdybychom zvážili všechny živočichy obývající souši planety Země, desetinu z této váhy by tvořili termiti a mravenci (mimochodem vůbec nejoblíbenější jedlý druh hmyzu). Řád Insecta zahrnuje široké spektrum jedlých druhů: od klasických moučných červů, termitů a mravenců, přes larvy vos a včel až po sarančata, cvrčky a brouky. Málokdo ví, že hmyz je blízký příbuzný humrům a krevetám (patří do stejného kmene) a že je stejně chutný a přitažlivý jako jeho známější a dražší příbuzní korýši. Naprosto chybná je představa, že hmyz je špinavý a přenáší různé nemoci. Ve svém exoskeletu totiž vyrábí antibiotické látky, které nedovolují přítomnost člověku nebezpečných mikroorganismů. Navíc se hmyz upravuje tak jako jiné živočišné potraviny tepelně. Je pravděpodobné, že jsme hmyz jedli ještě dříve, než se z nás stali lovci větších zvířat pro maso. Hmyz se odedávna využíval nejen k jídlu, ale i v medicíně a při náboženských obřadech.

Odkaz na archiv obrázků hmyzích jídel

Nevím, jak vy, ale já pravděpodobně zůstanu u naší klasické středoevropské, potažmo české a slovenské, kuchyně. Možná není nejzdravější, ale takové vepřo-knedlo-zelo, štrůdl či svíčková mají něco do sebe :-) Mimochodem — dnes večer dávají na Nově "Slavnosti sněženek" (1983), filmovou klasiku režiséra J. Menzela podle literární předlohy B. Hrabala. Doporučuji všem středoevropským gurmánům i filmovým fajnšmekrům.

Je to opravdové pohlazení pro duši.

Ohodnoťte příspěvek 0 0

---

Komentáře

---

Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: