Středa, 29.08.2007
Onoho dne před 65 mil. lety... - Paleontologie
Co se stalo před 65 mil. lety? Proč vyhynuli dinosauři? Je na vině asteroid nebo něco jiného?
Soudný den 65 milionů let před současností: asteroid o průměru 10 km vniká do atmosféry Země rychlostí 20 km/s. Dopadá na místo, které se o 65 milionů let později bude nazývat Yucatan. Vytváří obrovský kráter se středem na pobřeží v místě, kde o 65 milionů let později bude stát přístavní město Progresso a vedle něj vesnice Chicxulub [čikčulub]. Hlavní kráter se postupně zaplní třetihorními usazeninami, až zmizí ze zemského povrchu.
V roce 1979 vystoupil tým Dr.Alvareze s velmi odvážnou myšlenkou. Totiž, že hlavní příčinou vymření dinosaurů byla srážka naši planety s jiným kosmickým tělesem. S touto domněnkou přišel o dva roky dřív Čech Dr. Křivský, ale dnes všichni citují Alvareze. Tato teorie se však setkala s velkým odporem geologů, palentologů i dalších vědců a byla by zřejmě úplně zapomenuta nebýt toho, že Alvarez byl laureátem Nobelovy ceny (Nobelova cena za fyziku v roce 1968). Chybělo však to hlavní důkaz. Jednoho dne se lidé hledající ropu náhodou provrtají až tam, kde asteroid skončil svou dráhu: na dno kráteru.
Roku 1978 prováděla mexická naftařská společnost Pemex na poloostrově Yucatán vrty za účelem nalezení ropy. Na tom by nebylo nic až tak neobvyklého, ale Pemex se rozhodla, že výsledky svých vrtů zveřejní. Právě zásluhou těchto výsledků se podařilo roku 1979 kráter objevit. Kdyby jste dnes navštívili místo, kde se kráter nachází, nic zvláštního neuvidíte. Kráter od té doby zahladila eroze, a proto se ho podařilo nalézt jen díky geologickým vrtům. Ty odhalily pod vrstvou sedimentů velké množství iridia, které se na Zemi nachází jen vzácně, ale pro planetky je typické! Díky rozpadu radioaktivních prvků se podařilo určit stáří kráteru na 65 milionů let, což je doba, kdy dinosauři vyhynuli. Kráter byl nazván podle vesnice, která leží přibližně v jeho centru — Chicxulub, což v překladu z mayštiny znamená ďáblovy rohy. Kráter má průměr asi 165 km a hloubku skoro 10 km (některé zdroje uvádějí průměr až 300 km).
Při dopadu tak velkého asteroidu se uvolní obrovská energie (řádově 1024 joulů, energie srovnatelnou s výbuchem 10 miliard atomových bomb). Tím se začne šířit tlaková vlna. Do vzdálenosti několika set kilometrů se vše vypařilo, také usazené vrstvy hornin se v mělkém moři částečně vypaří, částečně jsou stlačeny a přetaveny. Tlak nad 10 kPa vyvolá přetavení křemíku. Exploduje obrovské množství materiálu (odhadem 1017 kg). Několik dnů pak horniny dopadají na zem a zapříčiňují požáry lesů skoro po celém světě! Sluneční svit je zastíněn, teplota prudce klesne, přeruší se fotosyntéza, zkolabuje potravinový řetězec. Vyhyne více než polovina všech rostlinných a živočišných druhů. Vzduch je plný jedovatých zplodin síry, které zadusí to, co ještě přežilo. Zdvihnou se vlny tsunami, které jsou až několik desítek metrů vysoké a spláchnou vše do vzdálenosti několika set kilometrů od pobřeží. Na různých místech v okolí vzniknou zemětřesení, aktivují se sopky. Požáry propukající kolem místa dopadu sežehnou lesy, zničí vše živé, roztaví skály. V důsledku požárů a sopečné činnosti se do atmosféry dostane další materiál, který způsobí obrovský pokles teploty (nukleární zimu), a velké množství oxidu uhlíku, jež za čas vyvolá skleníkový efekt.
Období takové nestability životních podmínek může trvat miliony let. Například dopadem asteroidu na Yucatan skončila křída, poslední období druhohor, a začaly třetihory. Není pravda, že vyhynuli jen veleještěři, ani není pravda, že pomřeli naráz. Velcí žrouti, jako právě veleještěři, chcípali v těžkých mukách hladem a zimou nebo se pomalu dusili jedovatými plyny. Šanci na přežití měli jen menší, úsporněji žijící tvorové, kteří byli ukryti pod zemí či pod vodou.
Poslední výzkumy ale ukazují, že vše mohlo být také trochu jinak a meteorit spadlý na Yucatan nemusel být pravou příčinou vymírání dinosaurů. Kritický bod všech úvah o masových vymíráních je jejich časový průběh. Všechna masová vymírání proběhla hodně dávno. Proto z fosilního záznamu bohužel nejde a možná nikdy nepůjde poznat, jestli konkrétní vymírání trvalo 50 nebo 50 000 let. To je právě ale klíčová záležitost, která by nám odpověděla na spoustu otázek. Na výroční konferenci Geological Society of America ve Philadelphii profesorka Gerta Keller z Princetonu se svými kolegy prezentovala nové poznatky významně podporující představu, že meteorit, jenž vyhloubil slavný kráter v Chicxulubu, s vymíráním na konci křídy přímo nesouvisí. Co tedy způsobilo vymírání na konci křídy? Podle Gerty Keller velkou měrou přispěla gigantická sopečná činnost v indickém Dekkánu, kde se právě na konci křídy vylilo ohromné množství lávy. Dekkánské sopky podle ní dlouhodobě vypouštěly „skleníkové plyny“, došlo ke „změně klimatu“ a „rozvratu globálního ekosystému“ a nakonec všechno umřelo, údajně snad v důsledku dopadu dalšího, dosud neobjeveného meteoritu. Keller bohužel také mimo jiné podlehla pokušení vyvozovat z masového vymírání strašáky pro dnešní dobu. Rozdíl mezi dvěma třetinami druhů vymřelých koncem křídy a 0,0002% druhů vymřelých v historické době podle štědrých odhadů ji zřejmě nechává chladnou.
Na konci křídy se podle všeho rozhodně soptilo, oteplovalo, ochlazovalo a padaly nějaké meteority, jen zatím není úplně jasné, co z toho způsobilo to nešťastné masové vymření. Model vymírání s bouchnutím meteoritu byl hezky jednoduchý. Bohužel až moc. Pro vymírání na konci křídy nejspíš stačit nebude.
Asteroid mířící k Zemi
5 sekund před dopadem
1 sekundu před dopadem
6 sekund po dopadu
1 měsíc po dopadu
O tisíc let později
Jak na konci křídy život na Zemi a zánik dinosaurů asi vypadal poutavě ukazuje jeden z dílů známé dokumentární série BBC "Putování s dinosaury". Na ukázku se můžete podívat v linku dole.
Walking with Dinosaurs VI — Death of a Dynasty 3/3
Ohodnoťte příspěvek 0 0
Autor: frohlich
29. srpna 2007, 16:57
29. srpna 2007, 16:57Komentáře
Jako dobrý (Terka a Katka - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2008, 13:35:47
máme to dobře zpracované, moc jste nám pomohli
Přidání komentáře...